Už na prvním Orientation Meetingu s Rotary clubem jsme byli informováni o kulturním šoku, který u nás pravděpodobně nastane. Ze začátku jsem o tom hodně pochybovala. Říkala jsem si, že přeci Ameriku znám. Že sleduji hodně youtuberů a také už jsem toho hodně slyšela a že mě přeci nic nezaskočí. To určitě.
Kulturní šok je křivka popisující změny nálad a pocitů u kohokoliv, kdo tráví nějakou delší dobu v cizině. Obvykle má několik fází a každý si většinou z nich projde.
Fáze první: NADŠENÍ
Jakmile přijedete a začnete se trošku poohlížet po vašem novém bydlišti, navštívíte pár míst a kouknete se do pár obchodů, přepadne vás neskutečné nadšení. Už několikrát se mi stalo, že jsem zůstala stát s pusou otevřenou dokořán a civěla na obrovské nákupní centrum. Myslela jsem si, že jsem v nebi. Je to všechno v pořádku, všechno je nové a vy se prostě chtě nechtě musíte divit… Teda až do doby, dokud se váš údiv nedotýká ostatních. To jsem se vám jednou tak divila, až jsem nákupním košíkem nabourala do stařenky na elektrickém vozíku. Ještě že nespadla..
Další články od Barbory
