Píšu o vánočních prázdninách zas po dlouhé době, ale zas všem můžu povědět, jak neskutečně “americky” a báječně jsem se měla a jak si naplno užívám svůj život tady. Tenhle příspěvek bude takový menší throwback do ohromného Yosemitstského Národního parku, který osobně považuji za div Amériky ♥

Yosemite se stal mou oblíbenou přírodní památkou s mnoha lesy, horami, loukami, překrásnými výhledy na skály a vodopády různých rozměrů. Netušila jsem, že tu najdu volně pobíhající srnky, medvědy, starobylé sekvoje, tisíce druhů rostlin a že Yosemite byl v minulosti jen samý gejzír. Taky je to jeden z prvních národních parků v USA (třetí po Yellowstone a Sequoia NP). Rozkládá se na ploše 3,000 km² v horách Sierra Nevada a v minulosti to byl jedním z významných míst na obranu pro vojáky “Buffalo soldiers” za španělsko-americké a filipínské války a taky pro prezidenta Roosevelt ☺.

Když jsme po asi pětihodinové cestě dorazili k naší pronajaté “chatě”, nemohla jsem se víc pokochat okolní přírodou útulným prostředím v chatě. Čistý vzduch, pokoj a mír mě jaksi uklidnil a dodal víc energie na hraní “fotbalu”, ping pongu a monopoly s mými bráchy.

Druhý den jsme se rychle připravili na cestu do Národního Parku a taky jsme vzápětí zjistili, že tu máme na ten den vstup zadarmo!

První zastávkou byly Bridalveil Falls vodopády, kde se stalo to největší drama a breakdown. Celá rodinka vystoupila z auta a já si říkala: Oukej, teď vyfotíme pár fotek a pofrčíme dál do parku. Ukázalo se, že jdeme přímo k ohromnému vodopádu, kde to jen hučelo proudem vody a kde se taky lidi shromažďovali na focení. 

No byla to krása! Já, Sean a dva starší bráchové jsme se rozhodli vyrazit na menší dobrodrůžo a přiblížit se víc k vodopádům. Jak jsme tak stoupali na velké kameny s jezírky mezi nimi, můj mobil to už v pidi fake kapse nevydržel a vypadl ven. K mému neštěstí spadl zrovna do takového díry s jezírkem nečiré vody!!! Začala má zoufalá půlhodina strávená s Adamem v mrznoucí vodě úplně promočená na kost ve snaze prošmátrat jezírko a najít můj milovanej samsung se všemi fotkami a vzpomínkami za posledních pár měsíců v Americe!

Po úmorné snaze a bez výsledku mi host taťka řekl, že o už nemá cenu. Měla jsem na krajíčku a v duchu se chtěla zabít za mou nepozornost. Celý výlet teď budu mít zkažený.. vzdávám to, říkala jsem si.

No a pak se stal zázrak! Někdo tam nahoře se nade mnou slitoval a najednou jsem zahlédla něco blyštivého. Samozřejmě to byl můj mobil a normálně po půl hodině ve vodě měl ještě OK “zapnutou” obrazovku!

Skákala jsem štěstím a objímala všechny kolem. Můj výlet zas až taková katastrofa nebyl.. Až na ten samý večer ☺. Pár převratů ještě přijde!!!!

Celý den jsme tedy objevovali nová místa a boží výhledy jako byl třeba na HALF DOME (gigantická žulová skála tyčící se do 1,500 metrů nad celým údolím Yosemite!). Taky jsme navštívili menší a větší Yosemite Falls.. Vypadaly jako kdyby je někdo vytesal do skály, opravdu nepředstavitelný!

Taky to bylo poprvé, co jsem byla někde tak “vysoko” na horách v pravé nepoškozené přírodě (pokud tedy nepočítám hory v Česku v zimě ♥). Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy jsem si říkala, jak je svět ze shora tak malej a kolik míst na zemi jsem ještě nenavštívila. Uvědomila jsem si, jak moc si vážím domova – České Republiky. Chtěla bych se podívat na víc míst v Česku v budoucnu, abych lépe poznala i svoji zemi! 

Na jednom z vrcholků s výhledem velkou část parku se skálami jsme si dali zmrzku, uviděli pár divokých zvířat a vracely se domů znaveni hezkými zážitky. Jenže teď přijde to peklo. Hned jsem dala mobil na nabíječku a zkusila jej zapnout. NIC. Žádná reakce života nebo blikání. On umřel a já málem ztratila všechny naděje… Cítila jsem se opravdu špatně, protože jsem ten mobil s rodiči koupila tak nějak skoro napůl a zrovna nejlevnější nebyl. Měla jsem tam všechny uložené kontakty a fotky. Trochu jsem si u host mamky pobrečela a pádila na internet s tipy jak oživit utopený mobil. Nakonec jsem jej dala do sáčku plný rýže a ovesných vloček, co jsem našla od majitelů chaty a doufala v to nejlepší. 

Druhý den jsem se necítila o moc líp, ale říkala jsem si, že si musím náš výlet užit i tak! Navštívili jsme další místa a pokochali se výhledy na krystalově modré jezero, najedli se v pravé americké diner na cestě zpátky a já se snažila pochytit pár nových pojmů z psychologie při dlouhé jízdě v autě.

Bylo asi osm když jsme kónečně dorazili unavení domů.. Ale já se nenechala jen tak porazit. Vytasila jsem vysavač a poprvé vytáhla mobil ze sáčku plný rýže. Zkusila jsem jej párkrát vysušit vysáním zbylé vlhkosti a pak jej zapla. A ON FAKT FUNGOVAL!!!!! Doteď nemám sebemenší problémy až na sensor pravého prstu, který mi na odemčení nefunguje ☺

 A jinak? Jak jde život? Ono se to moc pár odstavci v článku popsat nedá, protože se tu pořád něco děje. Moc ráda bych o novinkách napsala co nejdříve, hlavně o škole, kamarádech, myšlenkách po 5 MĚSÍCÍCH V USA (?!!?), o Vánocích, o stěhování do nové rodiny a dalším! ♥♥♥

Zatím se mějte famfárově o vánočních prázdninách! Ten čas strašně rychle letí, on už bude rok 2018!!!